Portské víno: vše, co jste chtěli vědět
Pokud patříte mezi milovníky červeného vína, nejspíš pro vás není portské víno španělskou vesnicí. Nepochází totiž ze Španělska, ale ze sousedního Portugalska, konkrétně ze severního města Porto, které mu dalo jméno. Vinná réva však pochází zejména z vinařské oblasti v údolí řeky Douro.
Nejlepší portské víno je jen jedno
Právě Porto je jediným místem na světě, kde může portské víno vzniknout. Přestože v obchodech narazíte na řadu vín, které portské víno napodobují, nejlepší portské víno poznáte podle kulatého kolku, na kterém je uveden nápis „VINHO DO PORTO GARANTIA“ a číslo šarže.
Historie portského vína
Přestože se jedná o věhlasné portugalské víno, svůj podíl na jeho vzniku mají především Britové. Když totiž během války o Španělsko a Španělské dědictví v roce 1667 uvalil král Karel II. clo na francouzská vína, angličtí obchodníci se rozhodli začít dovážet víno právě z Portugalska. Jelikož se však při dlouhé cestě lodí víno kazilo, rozhodli se na začátku kvasícího procesu dolévat vinný mošt vínovicí, čímž dali vzniknout typické sladké chuti. Výsledné víno si totiž zachová přírodní sladkost z hroznového cukru a bohatou, kulatou chuť.
Proces výroby portského vína
Velký vliv na výslednou chuť vína má kromě příznivých klimatických podmínek portugalských vinic také nevšední postup výroby. Ten nevyniká pouze přidáváním vínovice do kvasícího vinného moštu, ale také například tím, že se bobule nelisují, ale nasypou se do velkých žulových van, kde se na ně následně šlape. Dnes je tento proces nahrazen počítačovou technologií, která šlapání nohou věrně imituje.
Co se týče následné fermentace, ta trvá přibližně dva dny. Když dojde k dosažení obsahu alkoholu šesti až osmi procent, přimíchá se 77% vínovice, čímž dojde k zastavení fermentace.
Druhy portského
Kromě zajímavého postupu výroby se portské víno vyznačuje také rozmanitostí. Dělit ho můžeme jak podle způsobu zrání, tak podle vyznačení ročníku sklizně. Co se týče zrání, část portských vín zraje bez přístupu vzduchu v nerezových tancích či láhvích. To znamená, že téměř nezrají v sudech. Mezi takto (ne)zrající vína patří například Ruby, Garrafeira či klasické Vintage.
Druhý způsob zrání je záměrná oxidace, kdy se vína skladují v akátových nebo dubových sudech. Díky kontaktu s kyslíkem, a především dřevem, tak dostávají typickou barvu i chuť. Mezi tyto druhy patří například Tawny, Crusted nebo Colheita.
Pokud bychom se zaměřili na vyznačení ročníku sklizně, portské dělíme na ty s vyznačeným ročníkem a bez. Mezi ročníková vína, která mohou být krásným dárkem, patří například Vintage či Colheity. Naopak vína, která jsou směsí několika ročníků, označovaná rokem sklizně nejsou.
Barva, chuť a vůně
Co se týče chuti, barvy a vůně, to vše se odvíjí zejména od způsobu zrání. Již zmiňované víno zrající bez přístupu vzduchu se vyznačuje rudou až temně rudou barvou. Ve vůni bychom ucítili aroma kávy, třešní či například pepře. Chuť nás čeká spíše ovocná s tóny malin a lesních plodů.
Naopak oxidovaná portská vína se vyznačují cihlově červenou, jantarovou či dokonce hnědou barvou. Jejich vůně je spíše kořeněná s tóny ovoce a vanilky, na jazyku ucítíme chuť oříšků a skořice.
K jakým jídlům podávat portské?
Pokud přemýšlíte, k jakému jídlu se bude portské nejvíce hodit, vězte, že téměř ke všemu. Toto univerzální víno chutná skvěle jak v kombinaci se sýry, tak například i s čokoládovými dezerty. Hodí se mimo jiné i k omáčkám či masu. Oblíbené je také jako přísada v řadě receptů, ať už jde o nejrůznější omáčky, dezerty či polévky. Mezi vyhlášené speciality patří například paštika s portským vínem či sladká malinová omáčka z neoxidovaného portského, díky které si naplno vychutnáte jeho ovocnou chuť a malinové tóny.